Zahradníček

Zima kraluje a my si ji v zahradě užíváme plnými doušky. Sáňkujeme, měříme rampouchy, koulujeme se,  tvoříme zmrzlé ozdoby na stromy a přikrmujeme ptáčky.

Občas nám příroda chystá překvapení v podobě deště, námrazy a nepříjemných větrů a mrazů, takový teplý čajík přijde vhod. Zvlášť když je bylinkový s citronem a medem a k tomu ohýnek praská, prská a hlavně hřeje. O to víc je nám v zimní zahrádce hezky. 

Společné setkání u ohně rychle uteklo, paní Zimě jsme zazpívali na zdraví, poděkovali za světlo, které se už prodlužuje a šli si znovu hrát, třeba Na mrazíka. 

Paní Zimo těšíme se na jaro. 

Na bílou peřinu se těší už i naše zahrádka, než se uloží k zimnímu spánku je potřeba ji pěkně uklidit. Shrabat listí, porýt pole, překatrovat kompost, zastřihnout keře, odstranit plevel, je toho spousta.

Naštěstí jsou děti malými pomocníky a práce v zahradě je baví. Do velké listové hromady si pak za odměnu skočili s chutí skoro všichni. Tři dny na zahrádce bylo živo, pomáhali děti, učitelky, rodiče na společné brigádě. A co na to zahrádka? Je krásně učesaná, spokojená, a připravená. Už může přijít Martin na bílém koni.

Děkujeme všem za pomoc v zahradě. Každá ruka se počítá. Jsme rádi, že jste s námi. 

K podzimu stejně jako barevné listy patří draci v oblacích. Draci strašidelní, laskaví, veselí, divocí, malí i velcí, zvířecí, pohádkoví, jaké si jen můžete přát. 

Společně s rodiči a dětmi jsme takovou velkou drakovou družinu vypustili na louce pod Uhlířským vrchem.  Větru nebylo příliš, někteří draci byli plaší a moc se jim do létání nechtělo. Jiní už byli zkušení borci, vysoko v oblacích se  pyšně předváděli. Krásné podzimní odpoledne se nám povedlo, velkým i těm malým. 

Ahoj draci,  tak zase příští rok. Víte kam draci chodí spát? No přece do pohádek... Odkud k nám draci přišli? Historie pouštění draků sahá až do starověké Číny, kde byli draci považováni za symbol moudrosti, síly a štěstí. 

Draci děkujeme

Jablíčková slavnost je za námi, úroda ze zahrádky už sklizená. Trošku brambor, pár kedluben, rajčata, rebarbora, plný záhon bylinek. To je důvod k radosti a poděkování zemi, dešti, sluníčku a jak? No přece písní s kytarou jak se sluší a patří na pořádnou oslavu.

Zahradníček vyzkoušel děti jestli poznají, co se nám v zahrádce urodilo -hezky poslepu, jen podle hmatu.  Společně jsme hledali odpověď na kedlubnovou záhadu - proč jedna je veliká, druhá malá... Hráli jsme  'Bramborovou honičku' a bylo nám hezky.  Za odměnu jsme uspokojili naše bříška teplou vařenou bramborou s máslem a solí, byla to mňamka.

Ještě si zahrádku pěkně před zimou zameteme, uklidíme, uspíme skřítky a můžeme odpočívat. 

Zahrajte si s námi:

Žili byly na poli neposlušné brambory, byly líné od kosti, dělaly jen hlouposti. Přišla na ně motyčka, začla bramborová honička ...